Pokud se pohybujete kolem digitálních produktů, inovací nebo designu, pravděpodobně to znáte.
Sedíte na schůzce a zazní věty jako:
„Potřebujeme lepší UX.“
„Chybí nám pořádný insight.“
„Uděláme MVP a pak to otestujeme.“
„Celé to musíme řídit víc data-driven.“
Všichni kývají. Všichni souhlasí. A přesto se po schůzce každý vydá trochu jiným směrem. Ne proto, že by někdo byl neschopný. Ale proto, že stejná slova v různých hlavách znamenají různé věci.
Tenhle článek nevznikl proto, aby někoho poučoval.Vznikl proto, aby pomohl týmům mluvit stejným jazykem – a vyhnout se situacím, kdy si všichni myslí, že se shodli, ale výsledek tomu neodpovídá.
Co je UX (User Experience) a proč není jen o designu
Co si pod tím lidé často představují: Hezké obrazovky, barvy, fonty, ikonky.
Co to ve skutečnosti je: Celková zkušenost člověka s tím, co mu firma doručuje. Od prvního kontaktu až po moment, kdy službu opouští… nebo se vrací.
Důležitá věc: UX není součást produktu.
Produkt je součást UX.
Pokud se lidé ztrácí, váhají, nerozumí nebo odcházejí, není to „chyba uživatele“. Je to signál, že UX nefunguje tak, jak by mělo.
CX (Customer Experience): Proč zákazníci odcházejí i s dobrým produktem
Co si pod tím lidé často představují: Zákaznickou podporu. Nebo „jak jsme milí na zákazníky“.
Co to ve skutečnosti je: Součet všech interakcí se značkou.Každý e-mail, každá faktura, každé čekání, každý telefonát.
CX je důvod, proč zákazník zůstane, i když produkt není dokonalý.
A taky důvod, proč odejde, i když je produkt dobrý.
Design Thinking není workshop s post-ity – je to způsob myšlení
Co si pod tím lidé často představují: Workshop s barevnými post-ity a fixami.
Co to ve skutečnosti je: Způsob přemýšlení.Začíná u lidí, ne u řešení. A nutí vás ptát se dřív, než začnete navrhovat.
Když se design thinking smrskne jen na formát workshopu, ztratí smysl.
Je to mindset, ne aktivita do kalendáře.
Discovery: Jak zjistit, jestli řešíte správný problém
Co si pod tím lidé často představují: Nutné zlo na začátku projektu.
Co to ve skutečnosti je: Fáze, kdy zjišťujeme, jestli vůbec řešíme správný problém.
Discovery není o tom, jak něco udělat.
Je o tom, jestli to má smysl dělat.
Často je to nejlevnější část projektu.
A zároveň ta, která se nejrychleji škrtá.
Co je insight a proč není jen zajímavý citát z výzkumu
Co si pod tím lidé často představují: Zajímavý citát z rozhovoru nebo hezký graf v prezentaci
Co to ve skutečnosti je: Pochopení, které mění rozhodnutí.Insight není informace.
Insight je interpretace s dopadem.
Pokud z výzkumu nevznikne změna směru, priorit nebo chování týmu, nebyl to insight. Byl to report.
JTBD (Jobs-to-be-Done): Proč lidé „najímají" váš produkt
Co si pod tím lidé často představují: Jiný název pro user story nebo use case.
Co to ve skutečnosti je: Rámec, který popisuje, proč si lidé „najímají" produkt nebo službu – jakou práci za ně má udělat.
Lidé nekupují vrtačku, protože chtějí vrtačku.
Kupují ji, protože potřebují díru ve zdi.
JTBD pomáhá vidět konkurenci jinak.
Netflix nekonkuruje jen HBO. Konkuruje všemu, co lidi dělají večer místo sledování seriálu.
MVP (Minimum Viable Product): Není to levná verze produktu
Co si pod tím lidé často představují: Ošizenou, levnou verzi produktu.
Co to ve skutečnosti je: Nejmenší možná forma řešení, na které lze ověřit klíčovou hypotézu.
MVP není o rychlém vývoji.
Je o rychlém učení.
Product-Market Fit: Jak poznat, že jste našli správnou kombinaci
Co si pod tím lidé často představují: Moment, kdy produkt „funguje" a lidé ho kupují.
Co to ve skutečnosti je: Stav, kdy produkt natolik odpovídá potřebám trhu, že ho lidé aktivně vyhledávají, doporučují a firmu táhnou dopředu svou poptávkou.
Product-market fit není cíl projektu.
Je to signál, že jste našli správnou kombinaci problému, řešení a publika.
Poznáte to podle toho, že přestanete tlačit produkt na trh – a trh začne táhnout vás.
Customer Journey Map: Kde vaše firma ztrácí zákazníky (a peníze)
Co si pod tím lidé často představují: Hezký diagram s ikonkami a fázemi.
Co to ve skutečnosti je: Vizualizace celé cesty zákazníka – od prvního kontaktu až po opakovaný nákup nebo odchod. Včetně emocí, bolestí, touchpointů a příležitostí ke zlepšení.
CJM není výstup z workshopu.
Je to nástroj, který pomáhá týmu vidět realitu očima zákazníka – a najít místa, kde se zkušenost láme.
Dobrá mapa ukazuje nejen co se děje, ale kde firma ztrácí důvěru, energii nebo peníze.
Data-driven rozhodování: Víc než jen dashboardy a grafy
Co si pod tím lidé často představují: Máme dashboardy. Hodně dashboardů.
Co to ve skutečnosti je: Rozhodování založené na kombinaci:
– tvrdých dat (co lidé dělají),
– měkkých dat (proč to dělají),
– a kontextu byznysu.
Data bez interpretace nejsou rozhodování.
Jsou to jen čísla v pěkném grafu.
AI-ready vs AI-powered: Proč většina AI projektů selže
Co si pod tím lidé často představují: Máme v produktu AI, takže jsme moderní.
Co to ve skutečnosti je: Schopnost organizace smysluplně pracovat s možnostmi AI tak, aby:
– dávaly ekonomický smysl,
– zapadaly do procesů,
– a nezvyšovaly chaos.
Většina AI projektů neselže na technologii. Selže na očekáváních a kontextu.
Proč stejná slova v různých týmech znamenají různé věci?
Buzzwordy samy o sobě nejsou problém. Problém vzniká ve chvíli, kdy stejná slova znamenají pro různé lidi různé věci a každý se podle svého výkladu snaží dělat „to správné“. V jednom týmu se mluví o UX, jinde o CX, někdo řeší data, jiný insighty, a přitom všichni popisují úplně jiné části reality.
V praxi to pak vede k pomalým rozhodnutím, zbytečným debatám a investicím, které nepřinesou očekávaný efekt. Ne proto, že by nápady byly špatné, ale proto, že chybí společné porozumění tomu, co vlastně řešíme a proč. Bez jasného významu pojmů se těžko propojuje strategie, produkt a exekuce. Každý krok se musí znovu vysvětlovat, zadání se přepisují a dobré myšlenky se rozmělní dřív, než se projeví v praxi.
Jakmile si ale tým vyjasní, co konkrétně znamenají pojmy jako UX, CX, insight, MVP nebo data-driven rozhodování, začne se spolupráce výrazně zjednodušovat. Najednou je jasnější, co je opravdu priorita, proč se některé věci řeší teď a jiné později, a kde má smysl investovat čas i peníze. Rozhodování se zrychlí, odpovědnost se lépe rozloží a jednotlivé role do sebe začnou zapadat.
V tu chvíli design přestává být vnímaný jako „hezká nadstavba“ nebo samostatná disciplína někde na okraji. Stává se praktickým nástrojem, který pomáhá firmám dělat lepší rozhodnutí, snižovat riziko a posouvat byznys směrem, který dává smysl nejen na papíře, ale i v každodenním fungování. A přesně o to tady jde. Ne o slovíčkaření, ale o to, aby se energie týmu proměnila v reálný dopad.
A co další pojmy?
Existuje samozřejmě celá řada dalších termínů, se kterými se můžete setkat – od UI (user interface), IA (informační architektura) nebo service blueprint přes user persony, value proposition a business model canvas až po strategické nástroje jako SWOT analýza, design maturity nebo three horizons model.
Každý z nich má své místo. Ale smysl nedává je znát všechny nazpaměť – smysl dává vědět, kdy který použít, proč a s kým o něm mluvit.
